Veahkaválddálašvuohta ja seksuála illasteapmi lea čielga servodatváttisvuohta Norggas. Ulbmil dáinna kapihttaliin lea čájehit listu máhtus mii lea veahkaválddálašvuođaid ja illastemiid birra ja movt dat čatnasa dearvvašvuođaváttuide. Mii leat kárten makkár veahkaválddálašvuođa ja illasteami gávdnojit rávis sápmelaččaid gaskkas, go leat buohtastahttán earáiguin, geat eai leat sápmelaččat, agis 18-60 jahkásaččain. Mii leat maid guorahallan makkár gaskavuohta lea iešdieđihuvvon veahkaválddálašvuođas mánnávuođas ja dearvvašvuođaváttuin rávisolmmožin. Diehtovuođđu lea oassi SAMINOR 2, jearahallanskoviiskkadeapmi dearvvašvuođa- ja eallindilli birra sámi ja dáčča ássamis Davvi- Norgga ja Trøndelága doaresbealguovlluin. Buot ássit agis 18-69 jahkásaččain dihto suohkaniin jerrojedje oasálastit, mas vástidanproseanta lei 27. Diehtovuođđu fátmmasta 2197 sápmelačča (19 %) ja 9099 eará olbmo, geat eai leat sápmelaččat (81 %) . Gávdnosat čájehit ahte leat arvat eambbo sámi nissona geat dieđihit ahte leat gillán dovdduide čuohcci, fysalaš ja seksuálalaš veahkaválddálašvuođa sihke mánnán ja rávisolmmožin, go buohtastahttá eará nissoniiguin, geat eai leat sápmelaččat. Sámi dievdoolbmot muitalit arvat eambbo go earát, geat eai leat sápmelaččat, ahte leat gillán dovdduide čuohcci ja fysalaš veahkaválddálašvuođa sihke mánnán ja rávisolmmožin. Leat unnit dievdoolbmot go nissonolbmot geat dieđihit seksuálalaš veahkaválddálašvuođa, ja dievdoolbmuid gaskkas eai leat čearddalaš erohusat. Leat eambbo sámi nissonolbmo ja dievdoolbmo go earát, geat eai leat sápmelaččat, geat almmuhedje veahkaválddálašvuođa sihke mánnán ja rávisolmmožin. Dasa lassin almmuhedje eambbo sápmelaččat go earát, geat eai leat sápmelaččat, veahkaválddálašvuođaid ja illastemiid maŋemus 12 mánus. Sullii goalmmádas oassi sin gaskkas geat vástidedje leat vásihan guovtte dahje golmmalágan veahkaválddálašvuođa. Stuorimus oasis ledje nissonolbmot ja das eai lean makkárge čearddalaš erohusat. Stuorit oassi sámi dievdoolbmuin almmuhedje guovtte dahje golmmalágan veahkaválddálašvuođa, go buohtastahttá earáid ektui, geat eai leat sápmelaččat. Veahkaváldi lei dávjjimus oahpes olmmoš sutnje gii gillái veahkaválddálašvuođa, ii lean amas olmmoš. Eanas olbmuin lei veahkaváldi dakkár gii ii lean bearaš/sohka.
Sihke sápmelaččaid ja earáid gaskkas, geat eai leat sápmelaččat, lea nanu čanastat gaskal mánnávuođa veahkaválddálašvuođa ja bissovaš bákčasiin rávis olmmožin. Čanastat mánnávuođa veahkaválddálašvuođas ja bissovaš bákčasiin rávisolmmožin leat unnit sámi dievdoolbmuid gaskkas go earáid, geat eai leat sápmelaččat. Sámi álbmogis almmuhit eambbo go earát, geat eai leat sápmelaččat, ahte leat psyhkalaš eambbo váttut ja eambbo symptomaid post-traumáhtalaš hušas. Veahkaválddálašvuohta mánnávuođas sáhttá čilget juoidá čearddalašvuođa erohusas mentála dearvvašvuođaváttuin, sihke nissonolbmuid ja dievdoolbmuid gaskkas.
1 Giitu Marita Melhus, SSHF-UiT statistihkalaš doarjaga ovddas.